Jednou mít vztah nebo cesta aloun?

V dnešní době si chce většina kluků a nejen kluků, ale už i holek jen užívat. Málokde narazíte na vztah dvou mladých lidí, kteří jsou spolu už dlouho a jsou stejně zamilovaní jako na začátku, stejně šťastní a s naprostou upřímností ve všem. Vždycky jsem chtěla takový vztah, říkat si všechno, bavit se o všem jako nejlepší kámoši, milovat se jako milenci, hrát spolu hry, ať už na pc nebo na plejáku, chodit si spolu zakopat, vymýšlet si srandovní přezdívky místo srdcervoucích debilních slohovek s miliony srdíček a emotikon na fejsbuku, být spolu ať už v dobré nebo i té špatné náladě za všech okolností, mít ale zároveň i svůj prostor a volný čas, nebýt spolu každý den..

Měla jsem takový vztah a můžu dodat, že jsem za to ráda, že jsem něco takového už zažila, ale nebylo to tak silné, aby to vydrželo a aby to mělo budoucnost, ale jednou bych takový vztah chtěla znova, tím jsem si jistá. Když si většina z nás představí ideální vztah, tak to jsou některé věci, které jsem tu už jmenovala, někdo si zas představí romantiku, to nečekané vyznávání lásky, společné stárnutí, hádky s pěkným usmiřováním, porn každý den na sto způsobů jen s jedním člověkem, kterého bude milovat. Myslím si že najít někoho, s kým si dokážete aspoň něco z tohohle představit, s kým si dokážete představit, že se s ním každý den budete moct bavit o čemkoli až do noci, smát se s ním a dělat s ním kraviny jak malé děti a zároveň se i milovat za všech okolností stojí za to. Že to stojí za to riskovat, že stojí za to do toho jít po hlavě a zamilovat se, ať už máte z minulého vztahu nebo i bez něj jakékoli špatné zkušenosti s někým nebo něčím takovým. Jasně, všechno má něco do sebe. Někoho může bavit několik let si jen užívat a nemít téměř žádnou zodpovědnost, zbaběle se vyhýbat tomu něco k někomu cítit, vyspat se jen s někým a uspokojit se tím a stačí mu to. Někoho zas může bavit víc hledat někoho, s kým se bude poznávat a časem zjistí, že našel člověka s kterým by do toho vztahu chtěl jít. Teď je jen otázkou, co je pro vás lepší? Užívat si a po čase toho užívání až po nějaké delší době si najít nebo zaregistrovat člověka, s kterým byste chtěli být nebo si držet odstup, na nic nespěchat a nechat tomu volný průběh, jestli se někdo takový najde i bez toho užívání?

Jsem typ člověka, který se i v tom názoru mít vztah snaží najít první a hlavně pozitiva než negativa, ikdyž teď vztah sama nechci a nevyhledávám ho. Ale ať už vztah chtít nebudu nebo později budu, stejně pro mě vždycky bude mít tu větší hodnotu mít někoho, kdo mě bude milovat takovou, jaká jsem, bude pro mě zároveň nejlepším kamarádem a milencem než si s někým užívat nebo si na ten vztah jen z části hrát bez vázání se k sobě a nějakému přivlastňování.

Když ale vidím stejně staré lidi než jsem já, kteří místo toho aby byli spolu v reálu a klidně si vy... mozek pro mě za mě a místo toho si píšou veřejně na fejsbuk slohy o tom, jak se milují, přidají milion smajlíků a srdíček, tak mám pocit že z toho dostanu cukrovku a je mi vážně zle. A ne nezávidím jim, pokud to tak vyznělo, ale spíš je to až smutné, že to dopadá takhle a lidi už si takové věci neumí říkat mezi sebou sami do očí, místo toho to radši napíšou na fejsbuk veřejně, to nikdy nepochopím. Přece když mám někoho, kdo mě miluje a já jeho, jsme do sebe udělaní, zbožňujem se a je pátek večer, každý jsme doma, tak přece zvednu zadek, jdu za tím klukem, skočím na něj radši a net pošlu do háje ne? No tady už spíš mluvím za sebe nom, já bych byla schopná totiž tohle udělat a radši někoho překvapit takhle než slohovkou na zeď s 4678956 sladkými kecy.

Takže na závěr asi jediný vzkaz lidi, pokud někoho milujete a trčíte teď u fejsbuku a jen si píšete, tak utíkejte za ním, skočte na něj a dejte mu najevo, co pro vás znamená a ať to stojí za to! :) :D